March 2017

Změna.

17. march 2017 at 12:01 | Lost Girl.
Vyjádřit slovy, jak moc se věci mění ze dne na den, nejde. Život nám vkládá do života nové překážky a buď s velkou potupou o ně zakopneme nebo je přeskočíme i smenší rezervou.
Věci se změnily, k minulému článku, veslee se bavíme dál, o tom nemluvně. Ale stala se věc, kterou bych nečekala a byl to krok vpřed, nečekala bych, že bych to vše dokázala zvládnout tím způsobem, že k určitému čověu den ode dne přestávám něco cítit. Mám ho ráda, ale nezasloužím si ho milovat. Nebo podl slov mých přátel, on si nezaslouží to, abych ho milovala. A já vím, že od určité situace se snažím nebýt bláznivá do něj. Blázen jsem, ale bláznem přestávám být.
Před pár lety jsem rozvíjela svou spisovatelskou kariéru, psávala jsem příběhy, měla jsem jich doopravdy hodně, ale teď, nevím, co se stalo, ale nejde mi z hlavy vyloudit jediná myšlenka na paní příběhů. Nemohu přemýšlet v tom stylu, v jakém jsem přemýšlela kdysi. Chtěla bych na tom zapracovat, s trochou štěstí se dostanu na příčku, kde jsem bývala kdysi. Ale jak mám psát příběhy, když do každého vložím autobiografické prvky? Všude jsou autobiografické prvky, ve všech větách, co napíšu do daného příběhu.
Deprese nebo obyčejné depresivní chvilky? V poslední době se zhoršila moje samomluva, je to horší a horší a já se cítím hůř a hůř. Snad by to šlo i líp? nechci, aby si o mně čím dál více lidí myslelo, že jsem blázen, co si mluví pr sebe. Ale tomu nejde zabráni, tomu hlasu uvnitř mě musím nějakým způsobem odpovídat.