Obsession

26. february 2017 at 15:42 | Lost Girl.
Nikdy bych neřekla, že mě posledlost někým může tolik ovlivnit. Je možnost, že to někteří z vás už zažili. Někoho máte rádi, bavíte se s ním a potom najednou propast - hádka. Už se spolu nebavíte a vy se cítíte, jako by vám zaril někdo dýku hluboko do hrudi a vy nemůžete dýchat.
Nemoci dýchat. Když se to stalo, nemohla jsem se několik vteřin nadecnout. myslela jsem si, že moje srdce tento psychický nátlak nezvládne. Bylo hlasitěji a hlasitěji a já stále nemohla popadnout dech. Když jsem se zvládla nadechnout, byl to krátký nádec následovaný dalším zadrhnutím dechu a přívalu slz.
Nečekala bych, že jakmile se odloučíme, bude to tak bolestivé. Myslela jsem si, že ty nejhorší časy jsou pryč. Ale můj psychický stav se zhoršil, výkřiky do prázdna. V hlavě jen myšlenky na to, že je konec, konec našich večerních hovorů, kopnec konverzací, u kterých mi nezbývalo nic jiného než se usmívat.
Ztratila jsem svého nejlepšího kamaráda a to jen kvůli hloupé chybě.
Dny ubíhají. Začala jsem mu "psát" dopisy. jen abych se z toho všeho mohla vypsat, hlavně jemu. Chybí mi, moc. Přeji si, abychom byli zase v pohodě. Zatím jen přežívám, ale to už se stává. měla bych zapomenout a jít dál, ale já věřím, že se ozve a bue vše v pořádku. Jednou.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Kazimír Kraťas Kazimír Kraťas | Web | 26. february 2017 at 18:02 | React

Jsem zoufalý ošklivý panic se zanedbatelným IQ i délkou údu a s komplexem méněcennosti. Zoufale potřebuji vaši pozornost. Potřebuji vaše komentáře, až už utěšující či lítostivé, nebo nenávistné. Prostě potřebuji mít pocit, že se o mne někdo alespoň jednou v životě zajímá, ať už v dobrém, nebo špatném. Potřebuju to snad ještě naléhavěji než první sex, funkční pistoli, nebo preventivní proplesknutí, abych se konečně probral a přestal ze sebe dělat šulina na těch internetech.
Jedná se sice o reklamu, ale alespoň jsem upřímný, říkám to narovinu a racionálně vysvětluji důvody, proč stojím o větší návštěvnost. Krom toho - za každou jednotlivou návštěvu na mém blogu se o jednu vteřinu zkrátí čas, zbývající do ztráty mého panictví! A to se vyplatí, zvláště jste-li filantropové!

2 Eliss Eliss | Web | 27. february 2017 at 7:27 | React

To je mi líto :-( Doufám, že to bude brzy v pořádku!

3 cincina cincina | Web | 27. february 2017 at 22:38 | React

Vlastně tě úplně chápu... ale někdy to chce jenom čas a rány se pomalu zahojí. Lidi ve tvém životě nezůstanou věčně... někdy je čas nechat je jít. Pokud ve tvém životě mají být i nadále, tak se vrátí:)

4 Dominique Dominique | Email | Web | 28. february 2017 at 17:30 | React

Mrzí mě to...Strašně moc. Když čtu, že se někdo cítí tak špatně, jak jsem se cítila já a vlastně má ten podobný problém, strašně mě to mrzí. Ty dopisy jsou podle mě dobrý nápad, taky to dělám, ale píšu to do sešitu. Říkám si, že až se jednou znovu potkáme nebo usmíříme, dám mu vše přečíst.Budu ti držet palce, aby to bylo v pořádku co nejdřív..

5 Siginitou Siginitou | Web | 4. march 2017 at 11:54 | React

To mě strašně mrzí, doufám že vše bude jednou lepší.
Hodně to chápu,no doufám že bude opravdu líp. Budu na tebe myslet a doufat v to.

6 Lenča Lenča | Web | 7. march 2017 at 22:39 | React

Hrozně mě to mrzí a přeji více štěstí do budoucna. Zasloužíš si ho :-)

7 jsem-pry-nacek-jen jsem-pry-nacek-jen | 17. march 2017 at 14:34 | React

Lidi nestojej za smutek, ale když zemře naše milované zvířátko, náš mazlíček, to mám vždycky chuť si střelit kulku do hlavy.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement